druna - náhorní planina
kontaktní improvizace, tanec, pohyb, hlas, prožitek a meditace

Pouť do bio dynamiky

Tanya Desfontaines BSc (Hons) MCSP SRP RCST® BCST

pro časopis Fulcrum 01/2019

Moje cesta k léčení a biodynamické kraniosakrální terapii začala mnohem konvenčnější cestou – mým raným pracovním životem jako fyzioterapeutka v NHS. Během svého výcviku na Royal London Hospital jsem pracovala na jsem absolvovala praxi v různých lékařských a chirurgických specializacích. Během své práce jsem uplatňovala fyzicko-mechanické techniky ke zmírnění bolesti, znovunaučení pohybu a pomoci při zotavování z nemocí či operací a začala jsem si stále více uvědomovat sociální a psychologické přispívající faktory. Zdálo se, že potřeba lidského kontaktu a vztahů byla při zotavování přinejmenším stejně tak důležitá, jako fyzické potřeby těla.

Můj život se změnil, když jsem se v roce 2003 setkala a krátce nato se stala učedníkem toltécké indiánské učitelky Sue ‚Moondragon‘ Jamieson. Sue představila, pojmenovala a zmapovala krajinu vedoucí k obrovským známým i neznámým světům a snové krajiny, které mě zároveň fascinovaly a zároveň pro mě byly výzvou, když jsem učení zkoumala prostřednictvím obřadů, písní, umělecké tvořivosti a komunity.

Tyto zkušenosti promluvily k mému duchu a znovu oživily vášeň a lásku k životu a tvůrčím silám přírody. Znovu jsem objevila spojení s celým životem a bytostmi – viděnými i neviděnými – se kterými sdílíme tuto planetu. Pracovala jsem tvrdě, abych se osvobodila od většiny své bolestivé osobní historie a výchovy, přičemž jsem znovu získala pocit místa a účelu v životě. Po pěti letech učení jsem začala přemýšlet o svém dalším směru.

Když jsem o tom mluvila se svou učitelkou, navrhla, abych prozkoumala kraniální práci, jako terapii, která by mohla stavět na mých zkušenostech v práci s tělem a zároveň integrovat šamanské zkušenosti a porozumění sebe a povahy vesmíru, které jsem získala. Sue viděla reklamu na výcvik v Karuna Institutu a cítila, že zde naleznu podporu při učení se práci s myslí, tělem a duchem. Věřila jsem jejímu instinktu, přihlásila jsem se do výcviku CST a odevzdala své oznámení NHS. Zároveň jsem otevřela svou soukromou fyzioterapeutickou praxi.

Takže v roce 2007 jsem se ocitla v Karuně, kde jsem studovala kraniosakrální biodynamiku pod vedením Franklyna Sillse. Zpočátku jsem přemýšlela, do čeho jsem to vlastně sama sebe dostala, protože učení bylo tak vzdálené čemukoliv, s čím jsem se do té doby ve své léčebné práci setkala. Měla jsem dobré povědomí o biomechanice díky své fyzioterapeutické historii a ve své šamanské práci jsem se dozvěděla o jemných rovinách a energetickém těle, ale zatím jsem nevěděla, jak toto porozumění vnést do své práce s tělem.

Začala jsem pociťovat narůstající vzrušení, když jsem začal rozpoznávat soulad se šamanskou prací. Biodynamika je studium energie nebo sil při práci s živými organismy. Zdálo se mi, že jsem objevila místo, kde bylo potvrzeno a uznáno mé šamanské chápání světa a jemnějších sfér reality. Obzvláště jsem se těšila z odkazů na různá pole vědeckého výzkumu, jako je kosmologie, dynamika tekutin a vývojová biologie, které ukazovaly účinky působení základních sil a vrozené inteligence v živých systémech. Jedná se o ty samé biodynamické síly a stejnou inteligenci, se kterou jsem se setkala v průběhu svého šamanského výcviku, a nyní jsem byla ráda, že jsem byl jejich svědkem při práci během svých biodynamických cvičných sezení. Zažila jsem návrat ke svým „pevným vědeckým“ kořenům, ale s výrazným posunem perspektivy.

Biomechanické koncepty a konstrukty z mého fyzioterapeutických zkušeností byly obráceny naruby a já musela opustit své dřívější pojetí o „pravdě“ – své naučené systémy víry a orientace na své zkušenosti světa kolem mě. Zažila jsem posun od biomechanické, strukturální orientace na biodynamickou orientaci, což je do značné míry posun v myšlení, stejně jako výcvik v pozorné vnímavosti.

Orientace na zdraví

Naše kulturní výchova zde na Západě je zaměřit svou pozornost, obvykle na „problémy“ a s relativně úzkým polem vědomí. Přirozených, jemných schopnosti vnímání, se kterými se rodíme, nás většinou společnost zbaví ještě, než začneme chodit do školy. Ve většině našich vzdělávacích systémů se děti učí “dávat pozor“, aby zúžily svou pozornost na stránku před sebou, na učitelova slova nebo na zápisy na tabuli. Ve většině forem západního zdravotnického/medicínského vzdělávání se učíme zaměřit se na problémy, symptomy a stížnosti našich klientů a reagovat na ně pomocí analýzy, vytvořit léčebný plán a aplikovat techniky k nápravě těchto problémů.

V kraniosakrální biodynamice se učíme kultivovat přítomnost ve vztahu a naše zaměření se přesouvá k biodynamickým silám a původní energii – které lze považovat za prvotní energetický vzor člověka – jako mnohem větším polím, ve kterých se setkáváme s podmíněnými sílami života. Jak to vyjádřila Cherionna Menzam-Sillsová, učíme se přesouvat pozornost od “postavy k širší orientaci, k většímu kontextu včetně základních sil“. Když udržujeme podmínky života v širším kontextu biodynamického pole, v kontextu zdraví, zpřístupňuje se ohromující zdroj univerzální podpory a léčebné procesy se mohou rozvíjet způsobem, který není k dispozici, když zužujeme své pole na zaměřování se pouze na „problém“.

„Problémy“ jsou také typicky vnímány odlišně, biodynamické hledisko řešení nachází v rámci „problému“. Ta přesná „věc“, která se musí stát – na kterou bych nikdy nemohla přijít svou analytickou myslí – se v rámci obtíží začíná rozvíjet. Inertní fulkra, které zase dávají vzniknout vzorům v tkáních fyzického těla, jsou považovány za projevy zdraví, kde potence působí tak, aby zahrnula odvozené síly zvnějšku nejlepším možným způsobem, aby omezila dopad těchto sil nebo podmínek na dobro systému jako celku. Tímto způsobem energie působí inteligentně tak, aby nás ochránila, a tudíž výrazy této ochranné funkce v těle nejsou považovány za problémy, které mají být napraveny.

Moji učitelé mě povzbuzovali, abych všechno, co jsem si myslela, že vím, dala „za oponu“, a stála v „holé vnímavosti a přítomnosti“ tak, jak kdysi Dr. William Garner Sutherland vyzýval své studenty. Hluboké přílivy a biodynamické síly potence se pomalu začaly objevovat. Když jsem zahlédla tuto sílu a inteligenci v akci, zpočátku jsem se ji snažil pochopit, což se ukázalo jako frustrující a neplodný proces.Bylo to jako bych se snažila zachytit mrak, něco mlhavého a nehmotného, co se rozplynulo, když jsem se to snažila držet. Po letech praxe, pod laskavým a trpělivým učením Franklyna a dalších, jsem se postupně usadila do nového způsobu bytí a vztahu k tomu, co jsem zažívala. Naučila jsem se usazovat se pod vlnami a udržovat stálé, uzemněné a vnímavé naslouchání, při kterém jsem v tichu mohla slyšet a odpovídat na velká učení samotného dechu života. Hloubka ticha, která vstupuje do prostoru, ho přeměňuje – stává se arénou, posvátným prostorem, v němž tato božská přítomnost přebývá a odhaluje se majestát života.

Dartmoor má v sobě jistou divokou krásu, která obklopuje a naplňuje Karuna Institut. Žula pod námi, která praská na povrchu a vynořuje se na nejvyšších místech jako kopce, starobylá krajina kamenných kruhů, jiskřivá čistá voda, široká otevřená obloha, pokroucené a větrem vytvarované stromy a mnoho ptáků a zvířat, kteří tuto jedinečnou krajinu obývají: ti všichni se staly mými učiteli, když jsem se potkávala s novým pohledem biodynamiky.

Naučila jsem se orientovat na celistvost svého vlastního systému, zavěšeného ve vesmíru mezi nebem a zemí, podporovaného poli v oblastech biodynamických sil. Poté jsem se naučila vstoupit do vztahu s jinou lidskou bytostí v její celistvosti a důvěřovat a dovolit Inteligentní životní síle, aby mě vedla. Jak jsem se stále více oddávala důvěře v něco mnohem většího, než je moje lidská mentalita, rostla má úcta a úžas z toho, co je možné, skrze zůstávání v přítomnosti a zdržení se z cesty, nezasahování do toho, co se před mýma očima a pod mýma rukama odehrává.

To přišlo jako obrovská úleva, stejně jako odhalení, které mě zanechalo pokornou a důvěřující tomu, že jsme stvořeni a udržováni s láskou, že naše lidské systémy jsou samoléčivé a vždy podporované v tom, aby byly co nejlepší za daných životních podmínek.

Tato orientace na zdraví byla sama o sobě odhalením. Šlo proti mé sociální a kulturní výchově, aby zatímco my jsme naživu a dýcháme nebylo zdraví nikdy ztraceno, přestože může být zakryto podmínkami, se kterými jsme se setkali, a potřebou chránit se v nich. V bezpečí držení biodynamického pole se mě stále dotýká, že inteligentní síla při práci se systémem mých klientů reaguje na mou přítomnost a vnímavost a odhaluje zářivé jádro „svobody a vyzařování“. „Zdraví, které není nikdy ztraceno“, osvětluje naši bytost i během bolesti a utrpení. Jak řekl Franklyn, „dlouhý příliv není nikdy podmíněn; přesto podporuje všechny podmínky života “.

Biodynamické síly

Ke konci svého života Dr. William Garner Sutherland naléhal na své studenty, aby ‚nepoužívali žádnou sílu zvnějšku, ale aby nechali působit neomylnou sílu‘. Naše práce striktně dodržuje tuto zásadu a zaměřuje se na to, co Dr. Sutherland nazýval „primární respirace“ (přílivové projevy nejzákladnějších životních uspořádávajících životních sil) a její ztělesněnou životní sílu, kterou Dr. Sutherland nazval „potence“ nebo „tekuté světlo“. Tyto základní životní síly interagují s podmíněnými silami, se kterými se setkáváme v životě od našich nejranějších okamžiků, a udržují naši formu i funkci v nejlepším možném zdravotním stavu, s ohledem na aktuální podmínky.

Dr. Rollin Becker, který byl studentem Dr. Sutherlanda, rozšířil Sutherlandův výzkum a zavedl termín „biodynamický“. Zdůraznil, že je důležité řídit se přístupem “naslouchání“, rozpoznávat a využívat potenciál samopravných mechanismů v těle. Byl to Dr. Becker, který popsal vnitřní, utvářející síly života jako biodynamické síly, odlišné od toho, co nazýval „biokinetické“ nebo podmíněné, externě odvozené síly.

Franklyn Sills dále zdokonalil a objasnil základní biodynamické koncepty a procesy a se svými lektory vyvinul ucelený a dynamicky se vyvíjející učební plán pro učení se této biodynamické kraniosakrální práci mimo rámec osteopatie.

Jako biodynamičtí praktikanti se učíme orientovat na to, co je známo jako tři těla, nebo tři pole: tělesné, tekutinové a přílivové. Jedná se o tři interaktivní zavěšená pole, kde každé pole je zavěšeno v těch ostatních. Nejhustější pole fyzického těla (buňky a tkáně) je zavěšeno v méně hustém poli tekutinového těla (tekutiny a potence), které je zavěšeno v tom nejméně hustém, ale nejmocnějším přílivovém poli Long Tide. Všechna tato pole vnímáme jako zavěšená v nezměrném poli dynamického klidu a vystředěná naší původní uspořádávající maticí světla a vibrací V naší práci se zaměřujeme na embryonální síly a procesy zážehu, které se projevují v průběhu celého života. Naše orientace na hlubší přílivy primární respirace, pole dynamického klidu a základní zdraví představuje posun paradigmatu, který má velký význam v tom, zdraví neustále funguje, dokonce i v procesu umírání.

Vztahová přítomnost

Ovlivněna prací prvních britských analytiků, jako je Frank Lake, Donald Winnicott a Ronald Fairbairn, má biodynamická kraniosakrální terapie v podstatě vztahovou povahu a vyžaduje kultivaci přítomnosti praktikanta. Pozorné nastolování bezpečného pole se středem v srdci se vyučuje prostřednictvím rituálu kontaktu, který vytváří prostor, ve kterém je možné projevení a léčení našich nejranějších potřeb bytí.

Termín “vztahové pole“ tak, jak je používán v kraniosakrální biodynamice, je odvozen z Core Process Psychoterapie, kterou vyvinula Maura Sills v Karuna Institutu. Z toho důvodu klade Karuna biodynamický učební plán velký důraz na navázání bezpečného vztahového pole. To zahrnuje vytváření pole se středem v srdci, pole bezpodmínečného přijetí druhého na úrovni bytost-bytost. Když se usazujeme pod vlnami našeho ego-osobnostního já, naší výchovy a životních zkušeností, otevíráme se obrovským silám stvoření. Vesmír se posune od pouhého udržování našeho neustále se měnícího řádu a struktury k tajemnu uzdravování, přičemž se léčebné záměry a procesy mohou rozvinout zatímco sedíme a jsme tomu svědky. Nejsme však pouze pasivní pozorovatelé – samotná naše přítomnost a orientace se stává jakýmsi katalyzátorem nebo kanálem, přes který je tento tanec vyjádřen.

Rituál kontaktu poskytuje řadu kroků, kterými se řídíme, čímž vytváříme bezpečné a vyjednané vztahové držící pole. Zpomalení sama sebe, sladění vnitřního rytmu s naším klientem, ujištění se, že naši pozornost klient neprožívá jako dotěrnou a vyjednání jasné a pohodlné kvality vztahového doteku, to vše jsou činitele, které vytvářejí pocit bezpečí, ve kterém se mohou systémy našich klientů usadit do hlubší projevů primární respirace. Naše výrazy obličeje a oční kontakt, hlas a gesta, stejně jako přímá komunikace od srdce k srdci prostřednictvím obrovských bioelektrických polí našich srdcí stimulují systém sociálního zapojení. Moderní neurověda nyní uznává transformační sílu pocitu bezpečí, zejména v oblasti práce s traumatem. V rámci bezpečí vztahového pole se může vyvstat trauma zadržené v těle, aby se uzdravovalo a vyřešilo, a na takové trauma můžeme odpovědět vztahovým dotekem, orientací na zdroje a projevy zdraví, vhodným tempem a dovedným využitím dotazování se založeného na všímavosti.

Théravádový buddhismus zůstává silným vlivem v práci vyučované v Karuně. Ve skutečnosti je „Karuna“ v Sanskrtu i Pali překládáno jako „soucit“ – touha odstranit újmu a utrpení. Je to jeden ze čtyř brahmaviharů či „božských příbytků“, což jsou ctnostné duševní stavy, o kterých Buddha radil mnichům i obyčejným lidem, aby se v nich kultivovali a aby je vyzařovali.

Buddha byl často nazýván „velkým lékařem“, protože se spíše zajímal o řešení lidského stavu utrpení než o metafyzické spekulace. Můžeme si to představit jako zranění otráveným šípem. Spekulace o metafyzice toho, jak se to stalo, nepomůže při odstraňování šípu, ani zmírnění utrpení způsobeného zraněním. Biodynamická kraniosakrální terapie, stejně jako ostatní systémy přírodní medicíny a léčení, nespočívá v „příběhu“ nebo povaze přítomných chorob. Místo toho pracuje s utrpením, které jsme sami sobě vytvořili v reakci či odpovědi na nějaký problém. Vidíme, že v srdci každého inertního fulkra je činné zdraví, obsahující a soustřeďující podmíněné síly, dopady podmínek, se kterými jsme se setkali od našich nejranějších počátků.

Tato práce je pro mne hluboká a elegantní. Zkušenost s přítomností s druhým a se svědectvím těchto univerzálních sil v jejich činnosti mě zanechává v úžasu a často se mě hluboce dotýká.

Biografie

Tanyu vždy fascinovalo fungování fyzických a energetických těl, byla uchvácena krásou vzorů, formy a pohybů přírody tak, jak byly odhaleny na poli biologie, chemie a fyziky. Od svých 11 let studovala bojová umění, trénovala v dódžó každé ráno, a také se díky laskavosti zenem ovlivněného senseie učila mentální disciplíně meditace.

Tanya byla vedoucí fyzioterapeutka v nemocnici North Middlesex Hospital v Londýně. Poté se přestěhovala do Devonu, aby vychovávala své děti. Od roku 2007 byla žačkou a učednicí Franklyna Sillse v Karuna Institutu a v současné době působí jako vedoucí lektorka a koordinátorka základních výcviků kraniosakrální biodynamiky v Karuně. Mezinárodně také vede postgraduální výcviky.

Tanya žije se svou rodinou poblíž Totnes, South Devon, kde vede prosperující kliniku.

O Karuně

Franklyn Sills je posledních 40 let průkopníkem ve vývoji a zdokonalování biodynamické práce v CST. V jeho škole v Devonu v Karuna Institututu, na Dartmooru, se vzdělávají stovky studentů a biodynamickou školu založil také ve svém rodném New Yorku, USA. Franklyn napsal dvě zásadní učebnice kraniosakrální biodynamiky, zatímco Cherionna Menzam-Sills, uznávaná mezinárodní učitelka kraniosakrální biodynamiky nedávno vydala novou úvodní knihu.